Rok po ničivých povodních na severu Moravy zůstává Asociace OBNOVA 2024+ klíčovým hlasem zasaženého regionu

Asociace OBNOVA 2024+ na začátku roku upozornila otevřeným dopisem Vládu ČR na komplikace v pomoci podnikům a obcím po podzimních povodních, včetně problémů s pojištěním majetku. Připomněla téměř třicet let zpoždění v realizaci klíčových protipovodňových opatření.

Následovala jednání s klíčovými ministry o plánech a možnostech jejich resortů, ať už v oblasti podpůrných programů, pojištění nebo otevřené komunikace o protipovodňových opatřeních. 

„V prvních měsících po povodních jsme se zabývali především operativou a předávali do Prahy žádosti o rychlé řešení konkrétních problémů, například s nastavením kurzarbeitu, likvidací pojistných plnění nebo podpůrnými programy,“ vzpomíná předseda výkonného výboru Asociace OBNOVA 2024+ René Sommer na dobu, kdy spolu s vodou z ulic opadla i prvotní vlna zájmu o potíže lidí v zasaženém regionu.    

Takto kromě potřeby praktičtějšího nastavení programu Povodňový restart narazila Asociace například i na problém automatického vyměřování úroků z odložených plateb DPH a dalších odvodů. Až do upozornění Asociace a zásahu ministra financí totiž finanční úřady požadovaly od podniků zatěžující mezikrok v podobě žádosti o odpuštění úroků.

Asociace OBNOVA 2024+ se během roku rozšířila na současných více než 150 členů, včetně zástupců samospráv. Také obce a města se dodnes potýkají nejen s následky povodní, ale i s pomalým vyplácením přislíbené pomoci.

„Záhy po povodních jsme pro Krnov žádali o 575 milionů korun v programu Živel 1, který byl určený na krytí škod pro povodněmi zasažená města a obce. Skoro celý rok jsme čekali na to, jestli nám žádost ministerstvo schválí. Příslib peněz máme teprve od srpna letošního roku – už jsme pomalu ani nedoufali. A to navíc ještě neznamená, že má město peníze na účtu, jen že o ně konečně můžeme žádat, což znamená další byrokratické kolečko. Veškeré dosavadní opravy a renovace jsme museli financovat z vlastních zdrojů, což zásadně omezilo rozvoj města a dostali jsme se úplně na hranu toho, co jsme schopní utáhnout,“ popsal Tomáš Hradil, starosta Krnova a člen výkonného výboru Asociace OBNOVA 2024+.

Podobně je na tom také Opava: „V programu Živel 1 zatím máme schválených 8 z 11 projektů s celkovými náklady 265 milionů korun. Žádáme o dotace ve výši 173 miliónu, ale na účet města dosud dorazilo 25 milionů korun,” shrnul náměstek primátora Opavy a člen výkonného výboru Asociace OBNOVA 2024+ Vladimír Schreier.

V nadcházejícím roce se chce Asociace OBNOVA 2024+ zaměřit na podporu systematické dlouhodobé obnovy a rozvoje regionů na severu Moravy. V oblasti protipovodňových opatření komunikuje nejen s ministrem zemědělství, ale především s novým vedením Povodí Odry a chystá spolupráci s podnikateli k možnostem individuálních protipovodňových úprav. 

„Uvědomujeme si, že nemůžeme jako Asociace příliš ovlivnit rychlost příprav a výstavby velkých protipovodňových opatření v gesci Povodí Odry. Chceme ale pomoci tam, kde máme největší dosah, mezi podniky v regionu. Také proto bychom rádi spolu s Povodím ještě do konce roku připravili pro podnikatele workshop o možnostech a organizaci výstavby individuálních opatření v rámci jejich provozů a pozemků,“ nastínila nejbližší plány členka výkonného výboru Asociace OBNOVA 2024+ Hana Hudáková. Jakožto na předsedkyni Okresní hospodářské komory Bruntál se na ni podnikatelé pravidelně obracejí s dotazy k možným opatřením v podnicích. 

„Povodně všem znovu připomněly, jak křehký a zranitelný náš region je. Všemi aktivitami Asociace se prolíná snaha o zachování pracovních míst a podporu zdejších lidí, aby neměli tendenci region opouštět. Aktuálně by malým firmám pomohlo rychlé spuštění programu pro podniky do 10 zaměstnanců. Ministerstvo průmyslu a obchodu nám grant přislíbilo a dokonce na něj už vyčlenilo finance. Nově jsme však dostali zprávu, že tento program ministerstvo nakonec nepodpoří. Je to pro nás absolutně nepochopitelné. Naučili jsme se, že musíme křičet hlasitě a neustále na něco upozorňovat a o něco se hlásit, aby se našemu odlehlému regionu dostávalo potřebné pozornosti. Přitom jakákoliv pomoc – i rok po povodních – by se tu projevila pozitivně,” uzavřel předseda výkonného výboru René Sommer.