Tisková zpráva: Vyplavení podnikatelé ze severu Moravy vyzývají vládu, aby se zasadila o efektivnější pomoc zasaženým oblastem a podnikům

„Potřebujeme výrazně rozšířit a zrychlit pomoc firmám a živnostníkům zasaženým loňskými zářijovými povodněmi a zbavit ji administrativních překážek. Když pomoc dorazí pozdě, už nebude koho zachraňovat. Současně je nezbytné, aby se konečně urychlilo systematické budování protipovodňových opatření a nezůstalo jen u obecných prohlášení,” vyzval zakládající člen a předseda výboru Asociace OBNOVA 2024+ René Sommer, předseda dozorčí rady společnosti Kofola. 

Slibovaná protipovodňová opatření více než čtvrtstoletí od prvních velkých povodní v roce 1997 stále chybí. Ačkoliv se stát v minulosti zavázal oblasti proti povodním ochránit, podnikatelé se potýkají s tím, že jejich firmy ležící v záplavovém území jsou nepojistitelné. „Pojišťovny nás nepojistí, ale když nebudeme mít sjednané pojistky, banky nám neposkytnou investiční úvěry, u nichž je vyžadováno ručení s vinkulací pojistného. Rovněž nás mine veškerá pomoc z fondů Evropské unie, která je podmíněna nejen pojištěním provozů, ale i umístěním mimo záplavovou oblast Q100,“ přiblížil Jan Jendřejek, člen výboru Asociace OBNOVA 2024+ a majitel společnosti ELASTEX. 

Už se objevují i podnikatelé, kterým pojišťovny vypověděly stávající smlouvy. „Je to v rozporu s dobrými mravy a s tím, co nám přislíbili představitelé České asociace pojišťoven na jednání v listopadu letošního roku,” uvedla Hana Hudáková, předsedkyně Okresní hospodářské komory v Bruntále a spolumajitelka krnovské pekárny ASPEC. 

Škody po povodních, které zasáhly především Moravskoslezský a Olomoucký kraj, se podle odhadů vlády vyšplhaly téměř na 70 miliard korun. Některé podniky na severu Moravy podobně jako nábytkářskou firmu IKTUS ze Zátoru vyplavila velká voda už poněkolikáté. „V roce 1997 jsme v halách měli metr vody. Loni na podzim jsme raději zabezpečili provoz až do metru a půl, ovšem prohnala se tudy dvouapůlmetrová vlna. Jednu halu odnesla, druhá hala spadla,” shrnul zakladatel a ředitel nábytkářské společnosti Zdislav Janča. Firma musela propustit třicet lidí z původních devadesáti. Na bezúročný úvěr Povodňový restart 2024 ale nedosáhla. Společnost má totiž vlastníka v zahraničí a formálně spadá do kategorie velkých podniků. 

„To je jen jedna z nedomyšlených věcí, na které si místní podnikatelé často stěžují. Zvlášť živnostníci pak řeší, že půlmilionový vstupní limit pro bezúročnou půjčku je zbytečně vysoký. Řadě živnostníků zasažených povodněmi by na obnovu podnikání stačilo i 250 tisíc, nechtějí si půjčovat víc,” zhodnotila Hana Hudáková, členka výboru Asociace OBNOVA 2024+. Připomněla i další komplikace způsobené současným nastavením podpory. Peníze z úvěru Povodňový restart 2024 například není možné využít na investice do opatření, jako jsou protipovodňové kanalizace nebo stěny. Úvěr pak zcela opomíjí malé i střední podniky v oblasti zemědělství a energetiky. Ty přitom na znehodnocené nebo kontaminované půdě nemohou fungovat. 

Podnikatelé ve výzvě ocenili zavedení takzvaného kurzarbeitu, problematické ale je, že doba trvání programu je podle nich krátká a kompenzace se nevztahují na firmy, které své zaměstnance zapojily do úklidu a odstraňování následků povodní.

Asociace OBNOVA 2024+ upozornila, že ve státním rozpočtu na rok 2025 nejsou alokované žádné konkrétní prostředky na budování protipovodňových opatření v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Ministerstvo životního prostředí před Vánocemi pouze požádalo o dodatečné uvolnění jedné miliardy korun na protipovodňová opatření v roce 2025 v souvislosti se schválením Strategie obnovy území po povodních 2024. 

„To je ovšem zcela nekonkrétní a nedostatečné. Realizaci protipovodňových projektů je potřeba akcelerovat a ne rozložit v čase na dalších 10 až 15 let, jak ve své analýze předpokládá Ministerstvo životního prostředí. Ve Strategii odhadlo náklady na potřebná opatření na 28 až 34 miliard korun a tempo investic jen na 2 až 3 miliardy Kč ročně,” připomněličlenové Asociace OBNOVA 2024+ v otevřeném dopise. Žádají proto zástupce vlády ještě v průběhu ledna o společné jednání včetně zapojení Asociace do přípravy dalších kompenzačních opatření a do plánování a realizace protipovodňových opatření.